pen-3047964_1920

Nůž i slova ber za správný konec

od

Jazyk je mocným nástrojem mezilidské interakce. Již staré kambodžské přísloví, které jsem použil v názvu tohoto příspěvku, nás upozorňuje na podobnost jazyka a zbraně. Od malička se učíme, že nezáleží pouze na tom, co řekneme, ale také jak to řekneme. Cestou pokusů, omylů a neúnavného pozorování komunikačních situací kolem nás jsme tak například pochopili, že pokud řekneme: „Koupila bys mi, prosím, zmrzlinku,“ šance, že maminka skutečně vytáhne peněženku a zmrzlinu nám koupí je výrazně vyšší, než když na ní uhodíme: „Kup mi zmrzlinu!“. V moderním businessu je jazyk a komunikace jedním ze základních stavebních kamenů úspěchu, a protože jako rodilí mluvčí češtiny dokážeme vycítit, jaké formulace musíme v daných situacích volit, můžeme vědomě pomocí jazyka docílit úspěšného uzavření obchodu nebo třeba přimět spotřebitele k tomu, aby si zapamatoval náš produkt. Uživatelé jazyka si ale většinou neuvědomují, že nezáleží pouze na volbě slov a správné intonaci, ale že i gramatické kategorie jsou schopné utvářet naše myšlení, a dokonce i ovlivňovat a měnit naše chování. Jak s tím ale můžeme naložit v businessu?

Vliv gramatiky na myšlení můžeme pozorovat například u kategorie gramatického vidu. Pro oživení připomenu trošku suché středoškolské češtiny. Vid se dělí na dokonavý (snědl, napsal, zachránil) a nedokonavý (jedl, psal, zachraňoval). Jak již označení typů vidů napovídá, dokonavý vid popisuje děje, které byly dokončené a nedokovaný naopak ty nedokončené, průběhové. Výzkumy ukazují, že právě kategorie gramatického vidu může sehrát velkou roli v rozhodovacím procesu. Když americká psycholožka Teenie Matlock zkoumaným osobám dala přečíst text o politických kandidátech, kteří popsali svá dobrá politická rozhodnutí za uplynulé funkční období pomocí nedokonavého vidu (např. zaváděl jsem opatření, která přiváděla nové investory), voliči by bývali daleko pravděpodobněji tohoto kandidáta znovuzvolili, než když tu samou informaci uvedl v dokonavém vidu (např. zavedl jsem opatření, která přivedla nové investory). Další výzkumy naznačují, že si lidé zapamatují mnohem více detailů z příběhu, který je vyprávěný v nedokonavém vidu než v dokonavém. Tuto informaci si pak i mnohem déle pamatují. Při použití nedokonavého vidu si informaci totiž pravděpodobně vybavíme jako probíhající film, což má za následek zvýšení naší pozornosti a mozkové aktivity.

Možná se ptáte, jak můžeme s těmito poznatky naložit v obchodní praxi. Představte si následující situaci: Koupili jste si licenci na prodej nového typu airbagů, který v Česku ještě nebyl používán, ale v zahraničí se již velmi dobře osvědčil. Domluvíte si schůzku s automobilovou společností, kde prezentujete nepopiratelné pozitivní přispění těchto airbagů na bezpečnost provozu. Víte, že se jedná pravděpodobně o klíčovou informaci, která může ovlivnit, jestli zakázku získáte, nebo ne. Tuto informaci uvedete následující větou: „Tento typ airbagů v minulém roce zachránil lidské životy“. Jazykově jste ale mohli pravděpodobně udělat více, abyste své potenciální klienty přesvědčili, a přitom Vás to nemuselo stát ani tolik námahy. Stačilo totiž říct, že „tento typ airbagů v minulém roce zachraňoval lidské životy“. Tím docílíte toho, že si váš potenciální klient tuto informaci nejen snáze zapamatuje, ale bude i pravděpodobněji věřit tomu, že je informace pravdivá. A to vše díky chytrému a promyšlenému použití gramatického vidu.

Samozřejmě závisí náš obchodní úspěch na řadě dalších faktorů a vid je pouze jednou z kapek v moři možných obchodních strategií. Na druhou stranu by si správný businessman měl být vědom, jaký repertoár zbraní k dosažení úspěchu může použít. Síla těchto zbraní pak může být o to větší, pokud se jedná o zbraně tajné a jejichž použití si většina lidí vůbec neuvědomuje. Gramatika právě jeden z takových nástrojů může představovat. Nabijte si tak své gramatické střílny a směle do zbraně!

Drs. Michal Kořenář

 

We gratefully acknowledge support from the Grant Agency of Charles University in Prague: GAUK 890217 „Linking language and cognition „.


Profilovka

Michal Kořenář

Michal Kořenář je jazykovědec, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval na evropských univerzitách v Česku, Norsku a Nizozemsku. Ve svém výzkumu se zabývá tím, co se odehrává na tenké hranici mezi jazykem a myšlením. Své práce prezentuje na domácích i zahraničních konferencích a v mezinárodních časopisech. Je hlavním řešitelem několika výzkumných grantů. Dále se věnuje překládání a tlumočení mezi nizozemštinou a češtinou.